#13 SPORTOVNÍ TRÉNINK DĚTÍ
Trénování dětí je pro mě velmi náročná trenérská disciplína, která vyžaduje skloubit vysokou úroveň vzdělání pro smysluplný rozvoj fyzických schopností na straně jedné a lidský přístup v kombinaci s nekonečnou trpělivostí na straně druhé. Učit děti správnému pohybu je pro mě občas těžké, o to větší radost mám, když vidím jak se mění jejich pohybové vzory, zlepšuje síla i motorická kontrola. Rozvoj jejich dovedností má trvalý charakter. To co se v tréninku naučí, budou používat po celý život. Proto si moc vážím dětí i rodičů, kteří tímto způsobem pozitivně ovlivŇují kvalitu života nejen v oblasti prevence zranění, podpory zdraví, ale také umožnují dětem se aktivně účastnit různých sportovních aktivit, které budou představovat radostné chvíle v jejich životě.V tomto článku bych rád uvedl několik důvodů, proč je sportovní trénink pro děti tolik prospěšný, případně na co si trenéři musí dávat pozor, aby trénink opravdu prospěšný byl.
1) TY NEJLEPŠÍ NÁVYKY (FASCIAL FITNESS, DNS)
Děti jsou jako nepopsaný papír (některé méně, některé více). Pokud každý jejich trénink začneme (pro mnoho dospělých revolučními metodami) rolováním na válcích (SMR) a správným dechovým stereotypem (principy DNS), bude to pro dítě v budoucnu představovat způsob, jak začít každý trénink, nebo dokonce volnočasovou aktivitu. Stejně jako jsem já začínal po většinu svého sportovního života trénink lehkým během a statickým strečinkem, vaše děti mohou začínat rolováním a dýcháním. Díky tomu u dětí tvořím ty nejlepší možné návyky, které pro ně budou samozřemostí.
2) TECHNIKA
Sebelepší tréninkový plán může být bezcenný a nebezpečný pokud děti neprovádí cviky správnou technikou. Naopak i průměrný tréninkový plán může být velmi efektivní a přínosný (prevence zranění, zvýšení výkonnosti) pokud jsou cviky prováděné správnou technikou. Základní pohybové vzory jako klik (tlak), shyb (tah), dřep (tlak), mrtvý tah (tah) a jim různé odvozené varianty (progrese – ztížení, regrese – zlehčení) budou děti ve větší, či menší míře používat nejen na tréninku, na soutěži, ale také v běžném životě. Těmto pohybům se jednoduše nevyhnou a způsob jakým budou tyto pohyby provádět významně ovlivnujě míru rizika přetížení, nebo naopak možnost zlepšení sportovního výkonu. V jednoduchosti je krása a já jsem přesvědčen, že každé díte je schopno tyto pohyby provádět na velmi dobré úrovni, což jim ušetří nejednu návštěvu lékaře, fyzioterapeuta, či ortopeda.
3) VNÍMÁNÍ TĚLA V PROSTORU A ČASE (MOTORICKÉ SCHOPNOSTI)
Pojďme se na tuto oblast podívat čistě prakticky. Většina z nás (včetně dětí) má představu, jak vypadá správně provedená holubička. Teď si ji všichni vyzkoušejte. Dospělí budou mít pravděpodobně pohybové omezení (zkrácený hamstring, zevní rotátory kyčle) a možná také budou bojovat s “rovnováhou”, nicméně většina tyto nedostatky cítí a jsou si jich vědomi. Dětem se problémy s mobilitou většinou vyhýbají. Trpí opačným problémem, tedy nedostatkem stability a především špatným vnímáním vlastního pohybu. Jejich představa o konečné ideální pozici se s tou reálnou pozicí často značně odlišují. Proto je zde trenér, který je schopný na chyby upozoroňovat, vhodným způsobem děti učit chyby odstranit a rozvíjet jejich schopnost uvědomovat si pozici vlastního těla. Ne vždy je to běh na krátkou trať, ale vždy se absolvování tohoto běhu vyplatí.
4) PSYCHIKA A VZTAH KE SPORTU
Pokud se o sportu/sportovním tréninku bavíme jako o prostředku:
- kde se děti učí poznávat své možnosti a možnosti ostatních
- hledají si svoji pozici v týmu
- učí se chápat, že úspěch je zpravidla výsledkem jejich úsilí v tréninku
- vnímají potřebu respektovat určitá pravidla, aby mohli ve sportu/tréninku úspěšně pokračovat,
je vhodné zmínit, že jsme to my trenéři, kteří mají vliv na formování jejich představ. Ať už se bavíme o dětech se sportovními ambicemi, nebo o dětech, jejichž rodiče chápou potřebu učit jejich děti pohybu. Je důležité, aby si děti k tréninku/sportu vytvářeli pozitivní vztah. Dětská mysl nepracuje stejně jako ta dospělá. Zde je potřeba v úvodu zmíněný lidský přístup, nekončená trpělivost a trocha citu při nastavování hranic mezi trenérem a sportovcem. Není nic horšího, než znechutit sport dětem, díky neuváženému a neodbornému přístupu trenéra.
5) REGENERACE
V dnešní době vyhrávají ti, kteří lépe regenerují. Toto pravidlo platí i u dětí. Regenerace po zátěži je podmínkou pro dlouhodobé zlepšování výkonů ve všech oblastech. Děti se na trénink adaptují velmi rychle a jejich vnímání těla není tak vyvinuté jako u sportovců s vyšším sportovním věkem. Proto je třeba, aby trenér děti nepřetěžoval, pozoroval jejich výkonnost v tréninku i na závodech. Velmi dobrým nástrojem pro pochopení, jak lidské tělo funguje je tréninkový deník. V něm může být zaznamenán klidový tep, pocity během (před, po) tréninku, nemoci během roku i zlepšení a případné zhoršení výkonnosti. Věřím, že většina výsledků má konkrétní příčiny a schopnost/neschopnost regenerovat může rozhodovat o budoucím úspěchu, či neúspěchu.
